Tomb Raider Anniversary - Recenze

22. prosince 2010 v 18:09 | Miss-TR
Sice dlouhá, ale velmi kvlitní recenze z webu hrej.cz

Je užitečné a většinou i velice prospěšné se občas vrátit, nakouknout do historie. A to neplatí jen o hrách. Nicméně u nich, kde jde vývoj překotně kupředu, to jde velice snadno. Stačí se jen poohlédnout pár let dozadu, dejme tomu o deset, patnáct, a uvidíte úplně jiný svět. Svět plný fantazie a čisté hratelnosti, která taková musela být, jelikož nešlo nic ošidit grafikou a nejrůznějšími efekty. Díky své aktuální práci teď "herní vykopávky" hraji velice často a věřte mi nebo ne, znovu objevuji vyložené skvosty, z kterých hratelnost přetéká i dnes. Na stranu druhou ale také narážím na zklamání, kdy si u některých titulů léta uchovávám nejlepší vzpomínky a přitom jde o velice slabé hry. Například jedna z prvních her od Blizzardu, Black Thorne. Zkuste si to dnes zahrát. Ani kdybyste to zabalili do sebelepšího vizuálního hávu, nikomu by to nestačilo. A jaká to byla hra v té době... Vzpomínky jsou zrádné, těžko se na ne spolehnout. I proto jsem si raději před nainstalováním TR Anniversary zkusil starou jedničku, milník herní historie. Pravda, vizuálně už jsem nezažíval to, co před jedenácti lety s 3Dfx kartou, tedy obrovské nadšení z neuměle rozmazaných textur, ale jádro hry, tedy hratelnost a stavba levelů, to mě bavilo i dnes.


Zkusme si zrekapitulovat, co stálo za obrovským úspěchem prvního Tomb Raidera, právem označovaného za jeden ze základních kamenů herního světa, hru, která odstartovala éru akčních adventur s pohledem třetí osoby (na záda postavy). Vedle průlomového pohledu a systému ovládaní a volnosti, byl velkým kladem hry příběh, atmosféra a koncepčnost prostředí. Poněkud hororová atmosféra, umocněná neznámými prostory a poměrně nízkým, ale o to více emotivním výskytem nepřátel (ne lidí, jen zvířat) a perfektně postavené levely, nutící vás přemýšlet, rozhlížet se kolem sebe, zda se přeci jen nezachytnete za nějakou římsu nebo nedoskočíte tam na ten výčnělek naproti, bylo TO, proč jsme všichni TR hráli. Pravda, i postava Lary Croft v tom hrála svou roli, ale nechce se mi psát, že to bylo jen a jen kvůli ní a jejímu poprsí. To bych byl jako kamarád, co dnes prohlásil, že koukal na Snowborďáky jen kvůli poprsí Lucky. No, i když... Každopádně se myslím dokážeme shodnout, že první příběh Lary a jejího putování za cennými artefakty byl průlomový. Když to vezmeme čistě z komerčního hlediska, postava Lary je jedním z největších pokladů herního průmyslu, která navíc dokázala proniknout i tuto, v té době skutečně uzavřenou, komunitu a stala se tak společenským fenoménem. Zkuste se zeptat lidí ve svém okolí, kteří se vůbec nezajímají o hry, kdo je Lara Croft. Myslím, že budete překvapeni, jaké procento bude alespoň vzdáleně vědět. To Maria a Luigiho, speciálně u nás, asi nikdo mimo herní svět znát nebude.

A jak je na tom nový, nebo řekněme staronový, díl Tomb Raider Anniversary (výročí)? Bez okolků a nějakého okecávání, velice dobře. Ale postupně. Nevím proč, ale nemohu se rozhodnout, jestli Anniversary mám označovat jako remake nebo ne. Na jednu stranu jde o "převyprávění" sterého příběhu, využití konceptu a game designu jedenáct let staré hry, ale na stranu druhou, ke klasické předělávce, kdy se jen vylepší grafika a zvuky a jinak je vše zachováno v podstatě jedna ku jedné, má hra také vcelku daleko. Pro ulehčeni situace a ušetření nás všech od zdlouhavých úvah o problematice předělávání starých her, prohlasme Anniversary za remake a pojďme se podívat na to, co vše je změněno a předěláno.
V první řadě, TR Anniversary je postaven na grafickém enginu TR Legends, samozřejmě několikrát vylepšeném, a tak se není čemu divit, že i hratelnost v podobě rozšíření pohybů je posunuta o několik pater výše. Lara, narozdíl od své starší kolegyně, dnes zvládá běhání po zdech s lanem, delší skoky, rychlejší ručkování, dokáže použít lano s hákem, pomocí kterého se dostane na další, zatím neprobádaná místa a v neposlední řadě s pistolí v ruce zvládá i rozstřelit určité detaily okolo sebe. Tím například dokáže odstřelit uchycení provazového mostu, z kterého se tak rázem stane provazový žebřík na stěně, pomocí něhož se najednou dokážete dostat do do té doby nedostupné chodby ve skále. Další podstatnou změnou v ovládání je posun ze striktně přesného načasování, kdy jste museli vyskočit opravdu až těsně na hraně, abyste s Larou doskočili na druhou stranu, je k hráčům hra teď poněkud benevolentnější. A nutno dodat, ku prospěchu věci. A nebyl by to "next-gen" titul, kdyby po špatném, příliš zbrklém odskoku po doskoku nebyla Lara zavěšena jen za jednu ruku a vy nemuseli rychle zmáčknout přitáhnutí se. Drobnost, ale potěší. Stejně jako celé ovládání a chování Lary ve hře. Z tohoto pohledu ani o předělávku nejde. Autoři z Crystal Dynamics (vývojový tým, který stojí za vydáním Legends i Anniversary, staré díly vyvíjelo Core) převzali komplet příběh a levely, nicméně ty znatelně předělaly tak, aby byly použitelné jak z pohledu dnešních nároků hráčů, grafické presentace a nových možností, tedy pohybů hlavní hrdinky. Dostanete se do starých známých míst v Peru, Egyptě, Řecku a Ztraceném městě a budete zde bojovat proti starým známým nepřátelům jako jsou vlci, netopýři, medvědi, gorily, krokodýli a dinosauři, ale vše v nové grafice a se spoustou zbrusu nových možností. Úplně upřímně, Anniversary mi přijde jako nejlepší díl celé série. První díl, skvělý atmosférou, přesnou dávkou přemýšlení, bádání a hledání detailů v prostoru, prokládán lekavými souboji, se skloubil s moderní vizualizací a herními principy. Tím došlo k vyřešení, velice šalamounsky, nejtíživějšího bodu všech moderních dílů - náplně hry a jejího zaměření. Ne nadarmo hráčská veřejnost odmítala díly přemrštěně akční až k uzívání nudné a nebo naopak neustálé bloudění a hledání v kilometrech prostoru.
Koukněme se ale trochu detailněji na novinky a nové možnosti. Jak už jsem se zmínil, Lara může střílet do určitých, předem určených a označených interaktivních míst a tím změnit ráz nebo uskupení prostředí. Navíc má speciální lano s hákem, které může během skoku vystřelit a tím hák zaháknout do míst (ty jsou hrou během pohybu kolem viditelně označeny). Novinkou, příjemnou, je i skákání do stran z římsy na římsu nebo běhání po zdech, když jste zavěšeni na laně. U soubojů je pak nově přidán jakýsi náznak bullet time, tedy zpomalení času při napadení. To funguje tak, že když na vás zvíře zaútočí a je v podstatě u/na vás, zobrazí se vám v pravém dolním rohu směrové šipky a vy můžete, pokud dostatečně včas zareagujete, ve zpomalené animaci uskočit stranou. Ale nijak zvlášť se mi to neosvědčilo. Raději jsem, stejně jako před jedenácti lety, střílel a uskakoval normálním skokem během boje. Graficky je pak rozdílné v podstatě vše. Výrazným momentem je voda, která je na Laře po vyskočení z mokré lázně. Monstrózně a realisticky už vyznívají obří mechanismy, velké otevřené prostory a vůbec veškeré interiéry hry. Díky tomu, vcelku logicky, byla valná většina levelů předělána a upravena. Jejich ráz je zachován, stejně tak i příběhová linie, ale detaily, tak ty už jsou úplně jinde. Je to příjemné, jelikož je pak TR Anniversary hratelný pro všechny. Staří harcovníci se určitě velice rádi vrátí do let, kdy skákali s Larou poskládanou z pár polygonů, a vrhnou se do náruče té nové, hezčí. A naprosto otevřeně, to, co jste odehráli před více než deseti lety, si už ani nemůžete pamatovat do detailů. Samozřejmě vám utkvělo pár detailů, mě například odskakování ze šikmých ploch, boj proti dinosaurům a vlkům a neustálé padání do vodopádu při kolektování ozubených kol do monstrózního mechanismu. No a co přínos pro nové hráče? Tak tam je to více než jasné. Pro ty to bude jedině dobře, když si konečně ochutnají ty staré časy plné ryzí hratelnosti. No, zase tak extra to asi nebylo, ale když on člověk má v paměti jenom to hezké.
Příjemným překvapením je i kompletní lokalizace hry do češtiny, tedy kompletní myslím titulky. Dabing zůstal v originále. Ale jak víme, drtivá většina hráčů český dabing stejně odmítá, i když mi dodnes nejde do hlavy proč. Je to tak obrovsky rozdílné, když vám hra dokola při výběru jednotky opakuje "Ano pane" namísto "Yes sir"? Já v tom rozdíl nevidím. Samozřejmě za předpokladu, že je dobře zvolen hlas a herec používá stejnou intonaci hlasu a nevyznívá to, bez znalosti kontextu, komicky. No, nechám to být. Už jsem to, že nám český dabing tak moc vadí, vzal jako fakt. A myslím, že s tím dokážu žít. Překlad Tomb Raider Anniversary je příjemný, profesionální a není zde problém. Jediné, co mi poněkud vadilo, ale to není problém překladu, ale systému titulků ve hře, je to, že neaktivní věta nezmizela, ale jen odskočila o jednu řádku výš. Tím jsem se snažil, než jsem si na to zvykl, dokola číst stejné věci. Ale je to opravdu drobnost, s hrou samotnou to má pramálo společného.
V zásadě jde o důstojné připomenutí síly Lary Croft, stejně tak i inovativní přístup k předělání staré hry s dnešními parametry. A tím nemyslím právě jen vizuální stránku věci, to jediné, co doteď všechny předělávky řešily, ale zároveň i přizpůsobení novým standardům ovládání a možností hry. Tomb Raider Anniversary je úžasným spojením starého dobráho obsahu a next-gen možností dnešního hardwaru a očekávání hráčů. A jak už jsem jednou říkal, zahrát by si to měl každý. Herní stařešiny pro připomenutí, nudit se určitě nebudou, a nováčci... ti tu mají na zlatém podnosu kvalitní zábavu na pěkných pár večerů.

VERDIKT

"Tomb Raider Anniversary je důstojným připomenutím starých časů a ukázkou důvodů, proč postava Lary Croft překročila hranice herního průmyslu a stala se generační ikonou. Bravo."-
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama